Den začal všem Farským příjemně. Včerejší neuvěřitelné události, kdy Olda s rodinou prchali před sektou a svatebčané málem zneškodnili faráře, už byly jen úsměvnou vzpomínkou. Lída s Janem si přes všechny překážky, jimž museli čelit, zopakovali po...

Nejen Lídu s Janem překvapilo, že dnes nebyli jediní, kdo knězi skládal před svatebním oltářem svůj slib. Farář vyzval k obnovení manželského slibu i Jitku s Oldou. Lídiným sňatkem Olda rezignoval na svoji nevraživost vůči budoucímu zeťovi. Nového člena rodiny vzal konečně na milost. Neopomněl mu ale připomenout, ať si s ním jako s tchánem příliš nezahrává. Potom s jeho pomocí unesl ze svatby Jitku, aby si udělali romantický víkend ve dvou.

 

 

 

Pan Pešek se už jakž takž smířil s odchodem Miriam. Opět žije všedním životem bez utápění se v depresích. Lenka ale během jeho návštěvy pochopila, že paní profesorka mu z hlavy jen tak nezmizí. Vlastimil počítal i po prázdninách mezi své nepočetné přátele Boženku Puklickou. Proto jí přijšel pomoci s nezdárným školníkem Lojzou. Ten vynakládal nejvíce energie na vymýšlení teorií, proč nemůže plnit své školnické povinnosti, jak by měl. Jenže takovou posilu na baterky si ve škole nepředstavoval ani pan Pešek, ani ředitelka Puklická.

 

 

Na každého osamělého občas dolehnou chmury. V případě Simony to bylo už několikáté kolo sebelitování. Simča zkrátka žije jako kůl v plotě. Postupně ztrácí naději, že i na ni někde čeká ten pravý. Když se před prázdninami nečekaně objevil Pepan, přece jenom to v ní vzbudilo naději, že o ni ještě pořád stojí nebo že se teď objeví častěji. Ale Pepan zůstal věrný své pověsti neschopného křupana. Navštívil hospodu, od Simony si vypůjčil třicet tisíc a opět zmizel. Až dnes o sobě dal zase vědět. Simoně poslal dopis, po jehož přečtení se mu nešťastná manželka odhodlala dokonce i zatelefonovat. List totiž obsahoval jen pár řádek s ujištěním, že vypůjčené peníze ve splátkách vrátí.

 

 

 

 

Chat s Míšou Krausovou: Kluka už mám vyhlédnutého