narozena 10. 12. 1974 v Podkrkonoší

Už odmalička byla velmi aktivní, a tak se po hlavě vrhala do všeho možného, aniž by tušila, že se tak vlastně připravuje na budoucí náročné přijímačky na pražskou DAMU. Jako malá totiž závodně tancovala a lyžovala, chodila do pěveckého i recitačního kroužku či na gymnastiku. K tomu všemu zvládala také maličké role v ochotnickém souboru pod vedením režisérky oblíbených dětských filmů Věry Šimkové-Plívové. Ta desetiletou Šárku poprvé přivedla i před kameru, a to ve snímku Nefňukej, veverko. O dva roky později ji obsadila do svého dalšího filmu Houpačka.

Herectví, zvláště to filmové, Šárku nadchlo natolik, že si ho nakonec vybrala jako svoji budoucí profesi. Už během studií na DAMU se několikrát objevila na televizních obrazovkách, ať již v soutěži O poklad Anežky české, v seriálu Hříchy pro diváky detektivek, v pohádkách Kouzelnice, O třech ospalých princeznách a Tom v kozí kůži nebo v inscenaci Venušin vrch.

Po absolutoriu byla Šárka rok v angažmá v libereckém Divadle F. X. Šaldy. Zde si zahrála například v představeních Peer Gynt, Ostře sledované vlaky, Hrdina západu nebo Maloměšťácká svatba. Poté odešla do Prahy, kde vystupovala s divadelním sdružením CD 94. Současně moderovala na rádiu KISS vlastní life magazín Šárky Párky a na ČT magazín Game Page. Kromě toho ztvárnila také několik rolí před filmovou kamerou, mimo jiné v seriálu Strážce duší, v televizní pohádce O kouzelné krajce nebo ve filmech Jak básníci neztrácejí naději a Hezké chvilky bez záruky.

Zlomem v kariéře pro ni byla role Zuzany Hrubé v seriálu Ulice, která ji proslavila. Vedle natáčení dnes hraje například v Divadle Radka Brzobohatého v představení Bóží dopuštění.

Ve svém volnu si ráda chodí zatančit do některého z pražských tanečních klubů, protože tanec je pro ni tou nejlepší terapií na odbourání stresu. Relaxovat jezdí nejčastěji k rodičům do Podkrkonoší.