Aktualizováno 3.11. 2016 00:12

Byl jsem divokej, přiznal Vincent Navrátil. Proč se doma nesmí dívat na televizi?

Zdroj: Nova.cz

Do Ulice přijel pohledný mladý student Tobiáš ze zahraničí. Díky rodičům procestoval svět a teď se musí vyrovnat s novým prostředím české střední školy, se spolužáky, kteří jsou o pořádný krok za ním, a hlavně s češtinou. Jeho představitel Vincent Navrátil (19) se v roli doslova našel. Překvapí vás, kolik toho mají ti dva společného.

Vincente, co si o své nové roli Tobiáše vlastně myslíte?
Byl jsem hrozně překvapený, když jsem dostal tuhle nabídku. Zajímavých rolí je strašně málo. Obzvlášť pro mladé lidi je těžké vymyslet originální příběh. U Tobiáše se to ale povedlo. Scénáristé dobře zachytili mládí, a přitom neotřelým způsobem. On je o hodně dál než jeho spolužáci. Je to puberťák s dospělou duší. Procestoval celý svět a z každého jeho kousku něco vstřebal. Na hraní opravdu příjemná role.

Působí ale trochu asociálně…
Nedivte se. Kvůli rodičům v diplomatických službách žil na každém místě krátce. Naučil se nevázat na kamarády. Cítí se být silnější, když je nezávislý. Možná i proto si víc rozumí s profesory, než spolužáky. Já jsem také žil v zahraničí, tak se s ním umím ztotožnit.

Snad také nejste asociální?
To doufám ne, ale také si občas nerozumím s vrstevníky a mám pocit, že patřím někam jinam. Vyhledávám společnost starších. Možná je to tím, že mám starší sourozence a vždy jsem se pohyboval mezi staršími lidmi.

Vincent Navrátil - 3
Zdroj: TV Nova

Tobiáš je bystrý student, byl jste taky takový?
Mám fotografickou paměť, vždycky mi stačilo si látku jednou si to přečíst. Známky jsem měl proto vždycky dobré, ale nikdy jsem se moc neučil. Učitelům jsem nedal příležitost, aby mi dali špatnou známku, i když by mě možná někdy rádi potrestali. Byl jsem divokej, nebavilo mě to ve škole a nedával jsem pozor. Ze všeho jsem si dělal srandu, což je pochopitelně štvalo.

Proč jste se s fotografickou pamětí dal na herectví a ne třeba na medicínu?
No, to je u nás doma věčné téma. Mamka mě vždycky odrazovala od herectví a byla hrozně zklamaná, když jsem se mu rozhodl věnovat. Protože jsem měl ve škole výborné známky, myslela si, že půjdu na doktora. Každý den mi říká, abych se na to vykašlal a šel studovat medicínu.

Proč vás odrazuje od hraní, sama je přece herečka, která jde z role do role…
Je to hrozné povolání, to jsem poznal díky mámě. Ale také je to krásné povolání, i když ho doprovází milion starostí a pastí. Ale našel jsem v tom nějakou krásu, která byla silnější než to, co mě odrazovalo.

Vincent Navrátil - 4
Zdroj: TV Nova

 

Co je to za krásu?
Je to možná ta nevšednost. Baví mě být každý den někdo jiný. I když to někdy víc sebere, než dá. Nejsou to lehce vydělané peníze, kdybych měl normální brigádu, možná bych byl míň vyčerpaný. Ale mě to baví a jsem rád, že si tím můžu v brzkém věku vydělávat. Ale nevím, jestli se herectvím budu živit i dál.

Proč?
Chtěl bych se dokázat osvobodit od čekání na telefon. Chtěl bych dělat vlastní projekty. V Anglii jsem studoval scenáristiku a režii. Té bych se v budoucnu chtěl věnovat.

Jaký byl váš studijní pobyt v Anglii?
Vyčerpávající. Měl jsem o něm jinou představu. Na druhou stranu jsem si ale zkusil žít na vlastní pěst mimo vlastní zem, mimo dosah rodičů. Díky tomu jsem si také uvědomil, že je tady v Česku krásně, že domov je domov a že Češi jsou dobří lidé. Jen mě mrzí, že se jim to nedá vysvětlit. Myslím, že nám chybí vlastenecké cítění a že se zbytečně kritizujeme. V Anglii jsem strávil rok a pak jsem se tak těšil domů, že jsem pobyt neprodloužil, ačkoliv jsem měl původně v plánu studovat tam i vysokou.

Vincent Navrátil - 2
Zdroj: TV Nova

Co rád děláte, pokud zrovna nehrajete?
Snažím se rozvíjet. Od mámy jsem dostal radu, že herec se víc rozvíjí, když nehraje, než když hraje. Nesouhlasím s tím, že herec nemusí být vzdělaný, naopak, měl by vědět co nejvíc a být barevnější. Je fajn se vzdělávat, rozšiřovat obzory a sám sebe vybarvovat.

Moment, je vám devatenáct. To sedíte raději u knížky než u skleničky?
Nejsem párty kluk, netrávím čas v barech. Když mám volno, trávím čas všedně. Jsem schopný jít jen tak do muzea nebo se celý den koukat na filmy.

Nebo na televizi?
To ne. My jsme měli doma dokonce odmala zakázané se dívat na televizi. Myslím, že máma se viděla tak dvakrát v životě. A i já, když se koukám na sebe, jsem k sobě hrozně kritický a nejraději bych v tu chvíli už nikdy před kameru nevlezl.

der

Diskuze

Tento článek zatím nikdo nekomentoval.
reklama