
Růža s Nyklovou mají jasno. Bařinka po Růže jede! A toho se musí co nejdříve využít. Nejlépe hned v úterý opět v bazénu. A ruka bude v rukávě... Jenže čí ten rukáv bude? Růži, nebo Puklické?
„Růženko, já mám na lidi čuch, to mi věřte. A kapitán je z vás úplně paf, to se hned pozná. Jak se vás dnes zastal před tím plavčíkem, jak vás bránil... Kdyby na vás nebral, tak se určitě takhle nechová. Tak rozčileného jsem ho ještě neviděla, a že se spolu už nějaký pátek známe. Von je sám, vy ste sama, na svůj věk je to ještě stále štramák, ten by byl pro vás terno. Zítra v bazénu, až vás bude učit plavat, se určitě vyjádří,“ povzbuzuje Vilma Nyklová Růžu. Z toho jistě něco bude. Růža a kapitán Bařinka! To budou Pešek s paní profesorkou zírat, až se vrátí z Norska.
Když to Vilma říká...
„Já pořád nevím, ale když to tvrdí Vilma, tak to tak asi bude. Mně teda připadlo, že se nás pan Bařinka zastal úplně normálně. Ale galantní, to on teda je. Úplný gentleman! U nás v Austrálii je takový každý mužský, ale tady... Já s tou Vilmou tedy zítra do toho bazénu půjdu zas. A pro jistotu se hodím i trochu do gala – co kdyby, že jo?“ připravuje se na zítřek Růža Habartová. Kapitánův zájem ji samozřejmě potěšil, ale přeci to hned Vilmě neprozradí. Pravda je, že takového mužského by jí kdekdo záviděl, i u nich v Austrálii. Teď už raději náhodě nic neponechá a kapitánovi to namlouvání pro jistotu trochu usnadní...
Růža s Nyklovou uspořádají hon na Bařinku už v úterý večer v 18:30, kdy kapitán pozve do bazénu i Puklickou.
Byla jsem trošku nervózní z našeho prvního setkání. Bála jsem se pocitů lítosti. Vždyť té holčině bylo teprve osmnáct let. A prožila si mnoho ošklivého. Blížila jsem se k místu, kde jsme se měly potkat. Srdce jsem cítila tepat ...
celý článek»
Vložit příspěvek