Po odchodu z dětského domova se staví na vlastní nohy

Dcera Martina Havránka, partnera Jiřího Kreuzera, jenž zemřel po dopravní nehodě jen pár dní po jejich svatbě 17. listopadu 2011, v sobě svého otce nezapře, přestože spolu dlouhá léta nebyli v kontaktu. Markéta tátu vinila ze všeho, co se stalo po jeho odchodu od rodiny za tehdejším přítelem – alkoholismu mámy, její smrti a vlastnímu umístění do dětského domova, protože s tátou žít nechtěla. Až díky Simoně a Jiřímu se s ním znovu setkala na jeho svatbě, ovšem radostné a bezkonfliktní shledání to rozhodně nebylo. Když si ti dva k sobě konečně našli cestu, Martin náhle zemřel.

Z divoké osmnáctileté Markéty, která právě ve dnech Martinova skonu odešla z dětského domova, se tak rázem stal sirotek a bezdomovec bez práce i bez prostředků. Azyl našla u Simony, jež se jí ujala. Ze všech sil jí nyní pomáhá postavit se na vlastní nohy a překonat problémy vycházející z jejího dospívání v dětském domově.

Velmi živá, občas až divoká Markéta na sebe ihned strhne pozornost, i kdy o to sama příliš nestojí. Její chování je hodně ovlivněno životem v dětském domově. Zvykla si na to, že co si neurve, to nemá, je nedůvěřivá, nevypočitatelná, v permanentní sebeobraně. Pod drsnou slupkou se ale skrývá křehká, zraněná duše, k níž se málokdo dostane. Podařilo se to jen Simoně, Jiřímu, Eddiemu a Márovi, kteří jsou její jediné spřízněné duše na světě.