Dvakrát a dost?

Díky umístění večerky a posléze i pekařství takřka v centru dění, své přirozené zvědavosti i sdílnosti zákazníků má Vilma Nyklová velmi dobrý přehled o dění v Ulici. Jako správná drbna si s oblibou realitu přibarví a neváhá ji pak takto šířit dál.

Se synem Lumírem umí docela dobře manipulovat. Zpočátku byla proti jeho svatbě s Ukrajinkou Světlanou, ale pomalu se smířila s novou situací i se svou snachou. Ta jí zanedlouho po svatbě začala vypomáhat ve večerce, a tak měla možnost si na ni zvyknout a svým způsobem si ji i oblíbit. Za vlastní ji přijala až poté, co se dozvěděla, že Světlana otěhotněla. Když se pár měsíců na to snacha vyrovnávala s potratem, našla v Nyklové už obrovskou oporu.

Druhou tvář Vilmy Nyklové velmi dobře znal hrobník Miroslav Barták, který za ní občas zašel na kus řeči do večerky. Jejich přátelství bylo trnem v oku nejen Lumírovi, ale i elegánu ze staré školy, majiteli výrobny lahůdek Miloslavu Stárkovi, jenž měl o vdovu Nyklovou velký zájem. To těšilo zejména Lumíra, který se chtěl dostat ke Stárkovu majetku.

Lumír matku přesvědčil, aby si Stárka vzala za muže. Jenže jak se později ukázalo, tomu nešlo ani tak o Vilmu, jako spíš o možnosti podnikání v Ulici, jež se mu sňatkem s ní otevřely. Manželství vzalo za své ve chvíli, kdy Lumír Stárkovy jeho podnikatelské záměry překazil. Dříve, než došlo k rozvodu, ale Stárek zemřel na infakt přímo ve své provozovně. Z Nyklové se tak stala dvojnásobná vdova s velkým majetkem i cennými zkušenostmi, co všechno manželství s šarmantními elegány přináší (milenky, vysoké platby v jejich prospěch, dřina v rodinném podniku takřka zadarmo či tajná společnice v jeho firmách).