Rád pokouší osud…

Zaměstnanec Stárkova pekařství se docela rychle přeškolil z truhláře na zdatného pekaře. Však také patří k těm nemnoha lidem, o nichž se říká, že mají zlaté ruce. Jenže je od přírody natolik líný, že to o něm málokdo ví.

Už pěknou řádku let si jen tak proplouvá životem bez jakýchkoli ambicí či závazků. Je vlastně zázrak, že v Ulici vydržel tak dlouho. Obvykle totiž v místě, kde se usadil, vyvedl vyvedl nějaký průšvih a pak vzal raději do zaječích, než aby nesl následky.

Richard velmi snadno navazuje kontakt s lidmi. Téměř okamžitě je dovede okouzlit svou „otevřeností". Skvěle to umí hlavně s ženskými a s nadřízenými, protože ví, co na ně platí a jak se jim zalíbit. Žádný velký problém mu nedělají ani autority. Navenek se sice tváří, že je uznává, avšak ve skutečnosti mu jsou ukradené a stejně si udělá, co chce. Jen si dá větší pozor, aby to na něj neprasklo. Snad i díky tomuto chameleónství působí jako naprostý pohodář. Proto je také výborným a vyhledávaným společníkem, jenž se pokaždé postará o dobrou zábavu. Ale nebyl by to Richard, kdyby svých žertíků později nevyužil i k jiným cílům, než jen k obveselení společnosti.

Mezi své nejbližší přátele Richard počítá zejména Simonu, nad kterou se snaží držet ochrannou ruku. A stejně tak i nad Zuzanou, jež je jeho obrovským spojencem v pekařství.